O ekzémech existují tisíce stran odborných textů, které pacientům s "nějakým ekzémem" mohou zamotat hlavu. Zde se pokusíme shrnout základní problematiku kožních onemocnění, které laicky nazýváme ekzémy.
Existují dvě skupiny onemocnění s velmi podobnými projevy, avšak s jinými příčinami a mechanizmy vzniku. Leckdy je třeba, aby lékař při stanovení diagnózy provedl nejen pečlivou anamnézu, ale doplnil jí testy.
První skupinu tvoří ekzémy na jejichž vzniku se podílí hlavně genetika a narušený autoimunitní systém člověka. Jde především o ekzém atopický, alergický, dyshidrotický a numulární.
Atopický ekzém se objevuje většinou už v ranném věku. Rodiče atopika mívají buď ekzém nebo astma. Atopický ekzém se objevuje především v loketních a kolenních ohybech, na krku a na obličeji. I když ekzém může během doby zmizet, může se kdykoliv projevit. Spouštěčem v dospělosti bývají hormonální změny, stres a nezdravý životní styl. Více ZDE.
Kontaktní alergický ekzém se objevuje v jakémkoliv období života. Je způsoben nejčastěji jedním, vzácně až pěti alergeny. Tělo při kontaktu vyvolá imunitní reakci, ekzém se může objevit nejen v místě vstupu, ale kdekoliv na těle a od 30ti minut to do 72 hodin od kontaktu. Ke zjištění alergenů se používají kožní testy. Více ZDE.
Dyshidrotický ekzém provází shluky malých puchýřků, obvykle naplněných tekutinou. Především na dlaních nebo ploskách nohou pokožka silně svědí, pálí, někdy se vytváří tvrdé krusty, které praskají do krve. Více ZDE.
Numulární či penízkový ekzém bývá označován jako forma atopického ekzému. Na kůži se tvoří nesvědivá, ostře ohraničená kruhová ložiska suché kůže. Vyskytuje se převážně na bércích, stehnech a hýždích, častěji v zimním období. Léčba je lokální, spočívá především v hydrataci suché kůže, pokud ložisko neustupuje promazává se kortikosteroidními mastmi na předpis lékaře.
Druhou skupinu ekzémů tvoří získané onemocnění, především tinea, kontaktní chronický (iritační) ekzém, plenková dermatitida a seboroia.
Tinea je skupina plísní, která se přenesenou ze zvířat. Plísním se daří především mezi prsty, odtud se mohou rozšířit na dlaně. Kůže svědí, pálí, dělají se pupínky, je rudá, olupuje se. Léčba zahrnuje používání antimykotik, která se dají zakoupit v lékárně i bez předpisu. Léčit se doporučuje alespoň 14 dní od vymizení příznaků, protože tyto infekce jsou velmi úporné.
Kontaktní chronický (iritační) ekzém je nejčastější formou ekzému, tzv. z opotřebování. Mnohem častěji postihuje ženy než muže. Příčinou je každodenní opakovaný kontakt s chemií v domácnosti nebo na pracovišti. Kůže především na dlaních, hřbetech rukou nebo v meziprstí vysychá a šupinatí. Objevují se povrchové prasklinky. Kůže hrubne a při podráždění rudne a svědí. Vývoj onemocnění je postupný - od suché kůže až k mokvání, krustám a praskáním kůže do krve. Více ZDE.
Plenková dermatitida - enzymy ve stolici a kyselina v moči pokožku dráždí. Teplo a vlhko pod plenou přispívá k množení bakterií a ty napadají podrážděnou kůži. Výsledkem je zanícená, rudá, teplá a bolavá vyrážka. Vice ZDE
Seboroia není ekzémem, avšak její projevy se za ekzém snadno zamění. Vyskytuje se především na místech, kde je pokožka bohatá na mazové žlázy, hlavně na čele, ve vlasech, i na trupu. Z přemíry mazu se na pokožce rozmnoží kvasinka rodu Malassezia furfur a způsobí zánět. Ložiska jsou zarudlá, mohou ale nemusí svědit, olupují se žlutavé, lupům podobné kousky kůže. Pokožka bývá extrémně mastná. Pro potvrzení diagnózy je nutná kultivace. K léčbě se používají především antimykotika ve formě mastí i prášků.