Téměř každý z nás už použil větu: Mám alergii na..." Většinou se však nejedná o alergii, ale o přecitlivělost vůči nějaké dráždivé látce. Opravdová alergická reakce kůže dokáže natropit pěknou paseku. Lidé, kteří jsou alergičtí netrpí pouze kožním projevem alergie, ale jejich tělo se s alergenem vypořádává i za účasti jiných orgánů. Tomu se říká systémové onemocnění a bývá vrozené.
Člověk se s alergií kůže nerodí. Zato má vrozenou poruchu signalizace pokožky. Ta už od kojeneckého věku reaguje citlivě na okolní prostředí. Nakonec se objeví alergen, na který zareaguje bouřlivě a nepřiměřeně. Většinou to ale bývá alergen jen jeden či dva. Ty ale dokáží u někoho vyvolat téměř hysterickou reakci organizmu i dotekem s pouhou molekulou alergenu. To je velký problém pro lidi, kteří trpí alergií například na kočičí srst. Stačí aby si podali ruku s majitelem kočky a už se škrábou nebo kýchají.
Projevy alergické reakce kůže jsou navenek podobné mnohým dalším dermatitidám. Povětšinou se jedná o rudou a zanícenou svědivou kůži s puchýřky nebo pupínky. Může se jednat o menší ložiska, kdekoliv na těle, nejen v místě dotyku s alergenem. Může se jednat i o velké otoky a velké plochy. Mohou také otékat a slzet oči, alergik kýchá či popotahuje jako při pylové alergii. Výjimečně se může objevit zvýšená teplota. Zřídka může dojít až k šoku nebo úmrtí.
Máte-li podezření že za vaší reakcemi kůže stojí alergie, je třeba podstoupit kožní testy u odborného lékaře. Evropská sada testů obsahuje zhruba přes třicet nejběžnějších alergenů. Pokud lékař zjistí, že Vaše T-lymfocyty reagují na antigen alergenu, pak může konstatovat, že jste opravdu alergičtí a na co konkrétně.
Léčba alergické reakce kůže se soustředí pouze na příznaky. Systémová onemocnění se teprve učíme léčit. Jsou nějaké pokroky v imunosupresivní nebo biologické léčbě, ale tyto typy léčby zdaleka nejsou běžně přístupné všem alergikům. Prvním krokem v léčbě je se vyhýbat alergenu který nám působí problém. To se lehce radí. Alergické reakce kůže totiž může způsobit nejen potravina, která se dá poměrně dobře ohlídat a kterou jsou výrobci povinni zveřejňovat. Alergickou reakci může, a často se to děje, způsobovat dotyk s alergenem. A jak jsme psali, kůže může reagovat i na jeho pouhou molekulu. Určitou naději pro kontaktní alergiky představují bariérové krémy. Pokud nechtějí nebo nemohou nosit ochranné rukavice, bariérové krémy typu Dermaguard dokáží pokožku izolovat od kontaktu s alergenem, a to po dobu více než 4 hodiny. Tento krém má samozřejmě svoje omezení. Nelze ho používat na sliznice a do očí a ty tak zůstávají pro kontakt nechráněné. A co dělat, pokud se Vám nepovedlo se alergenu vyhnout a Vaše pokožka začíná svědit? Rozhodně neškrábat. Zakupte si v lékárně antihistaminikum proti svědění, Jarischův roztok, hypermangan, řebříček nebo řepík ke koupeli kůže, zinkovou mast na podrážděnou kůži. Pokud se kůže dostala do stavu, že je rudá, zanícená, praská a mokvá, šup ke kožnímu lékaři pro kortikoidní mastičku. Není na co čekat. Obklady z černého čaje a ichtoxylová mast Vám pomohou přečkat čekání na vyšetření a vytouženou úlevu. Po vyléčení ale nezapomeňte, že alergie nikdy nezmizí a bez prevence nás problém bude trápit znovu a znovu.